|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Základní kontaktní údaje
|
doporučujeme
|
|
|
|
|
|
|
Myslivecké sdružení Horka Chrást
|
|
Tato organizace má dlouholetou historii
s několika přeměnami. Jak dokládá snímek
loveckého lístku pana F.Skaly z roku
1919, byli zde myslivci již počátkem
minulého století.Tehdy ovšem Chrást -
Manderšajd patřil do katastrálního území
obce Kounice. K vyčlenění a
osamostatnění došlo až v roce 1921. Z
této doby ve zdejších rodácích a jejich
potomcích dodnes přežívá výraz „svobodný
Chrást".
V poválečných letech bylo založeno
sdružení Chrást-Poříčany, které
obhospodařovalo tyto dva katastry. |
|
|
|
Toto bylo
způsobeno v té době zakládajícím se
jednotným zemědělským družstvem.
Myslivecké sdružení a před tím jen
myslivci byli tedy vždy spjati zejména s
půdou a jejím obhospodařováním.
Postupem let se propagovala cesta lidové
myslivosti, to proto aby myslivcem mohl
být každý občan republiky, tedy i
tzv.bezzemek nebo dělník z továrny.
V roce 1982 přichází další přeměna z
důvodů tzv. integrace zemědělských
družstev. Tehdejší vládní nařízení
sloučilo několik Jednotných zemědělských
družstev obcí dohromady (Kounice,
Chrást, Poříčany, Hořany a Tatce) a tím
vzniklo JZD Sokolovo Kounice. Podle nově
vzniklých katastrálních hranic došlo i
ke sloučení jednotlivých mysliveckých
sdružení, tím se stali myslivci z
Chrástu členy MS Poříčany. Jejich
členská základna se tedy rozrostla z 20
členů na 50 členů.
|
|
Po
tzv.„Sametové revoluci" v té době ještě
stále Československé soc.republiky se
pozvolna začala rozpadat tehdejší JZD a
měnila se na ZD a tak i v řadách
myslivců začala vrzat tato velkoplošná
demagogie.
V roce 1991 se chrástečtí myslivci
osamostatnili a založili MS Horka Chrást
v počtu 15 členů.Toto sdružení je v
činnosti dodnes,ntedy již dalších
patnáct let. MS dnes hospodaří v honitbě
o rozloze 506 ha.
|
|
V těchto
letech se myslivecké sdružení snaží
vypouštěním zajíců o jejich obnovu,
neboť právě v době integrace zde byli
zajíci skoro zlikvidováni. V roce 2000
vypustilo sdružení do své honitby také
200 ks koroptví a každý rok vypouští i
bažanty.
V zimních měsících se zvěř průběžně
přikrmuje, podává se léčivo a kontroluje
se její stav.
Sdružení spolupracuje také s obcí a s
ostatními organizacemi v obci, tak
přispívá kulturnímu dění v obci.
Vyhlášený a překrásný bývá již tradiční
myslivecký ples s bohatou zvěřinovou
tombolou. Doufejme, že tato tradice
přetrvá i po další dlouhá léta.
Myslivosti zdar. |
|
|
|
|